Zimní QRP závod (2013)

termín: 3.2.2013, Libínská rozhledna u Prachatic (1096 m + 30 m + 2 m stožárek), JN78AX

Příprava
Když jsem zjistil, že zrovna o závodním víkendu budu shodou náhod pobývat v oblasti Šumavy, napadlo mě zkusit vysílat z Boubína. Nikdy jsem tam nebyl, ale podle popisu a fotek na netu vypadala vrcholová rozhledna použitelně. Profil okolního terénu vypadal výborně. Moji šumavští hostitelé však měli jisté pochybnosti a doporučili mi rozhlednu Libín. Tady už profil tak ideální nebyl, ale hlavní směr je také dobře otevřen. Nechal jsem si Libín jako zálohu a přípravy směřoval k vysílání z Boubína. Po zkušenosti se zatraceně ztěžklou Pb baterkou jsem obrátil pozornost k LiIon 3-článku pro RC modely (11V; 2,2Ah; 173g). K jednomu novému jsem loni dostal druhý nafouknutý zdarma.
LiIon baterie 11V; 2,2Ah; 173g
Když v polabí napadl sníh a teplota klesla pod -7o C, udělal jsem zimní pokus s LiIon napájením a stožárem ze svázaných hůlek. Kupodivu i nafouknutá baterka celkem slušně držela kapacitu. Energeticky to vycházelo dokonce na ¾ h volání výzvy s 5W, pokud první čtvrthodinu vysbírám silné stanice jen s 0,5W. Proto jsem ještě narychlo zbastlil pískací indikátor vybití.
Indikátor podpětí LiIon baterií.
Přeprogramovat CW výzvu v Picaxe na /P jsem už kvůli problému se sériovým portem nezvládl. Stará výzva po připojení k FT817 sice nějak blbla, ale napájení ze zvláštní baterie to nouzově vyřešilo.

Sobotní obhlédnutí rozhledny
Při sobotní návštěvě rozhledny na Libíně jsem uznal, že možnost schovat se před ledovým větrem je nad 200m převýšení a Boubín jsem odpískal. Na pásmu bylo kromě jakéhosi chrochtání kolem 144.390 MHz jen pár úzkých záznějů. Zkusil jsem na pendrek zaslechnout nějaké majáky.
2m
DB0FGB JO50WB 144,443 MHz
OK0EB JN78DU 144,444 MHz
70cm
DB0FGB JO50WB 432,443 MHz
DB0INN JN67JT 432.483 MHz
OK0EA JO70UP ani OK0EP JO80OB jsem na špunty ve svistu větru neslyšel, ale vzhledem k zimě jsem po nich nijak důkladně nepátral.
Večer jsem ještě přebalil proviant. Vzal jsem na milost olověnou baterku a namísto hůlek přibral skládací stožárek.
Sbaleno na cestu.
Ráno bylo očividně lepší počasí než v sobotu, místy prosvítala modrá obloha a na chvíli dokonce vysvitlo sluníčko. S mírným zpožděním jsem vyjel do sedla pod Libínem. Dál už byla silnice pokrytá asi centimetrovou vrstvou čerstvého sněhu.
Ranní pohled na Libín. Detailní pohled na Libínskou rozhlednu. Stav sněhu v sedle pod Libínem. Na poprašku auto lehce prokluzovalo, ale na parkoviště dojelo.
Trochu to sice prokluzovalo, ale přesto jsem vyjel až na parkoviště. Bylo čtvrt na deset a mě čekaly ještě 2 km pěšího pochodu k rozhledně. Cestou lesem dokonce chvílemi vysvitlo sluníčko. Když jsem si myslel, že jsem zhruba ve 2/3 cesty, uviděl jsem už ve vzdálenosti 300m rozhlednu.
Na parkovišti. Věci, které potáhnu nahoru. 3/4 hod před začátkem závodu vyrážím na 2km pochod k rozhledně.  Pochoduji ušlapaným sněhem. Libínská rozhledna je na dohled. Rozhledna Libín v plné kráse.
Vystoupal jsem na poslední patro před výlezem na ochoz, shodil věci a šel jsem zkontrolovat situaci. Trochu foukalo, ale snesitelně. Prachatice byly krásně osvětlené sluníčkem, ale Boubín nebyl pro mraky vidět.
Proviant shozený na posledním patře pod ochozem. Pohled na Prachatice. Pohled směrem na východ. Pohled směrem na ... Pohled na Temelín v maximálním přiblížení. Od Boubína táhnou mraky.
Do začátku 70 cm části závodu zbývala čtvrthodina, tak jsem se pustil do vybalování a skládání antény. Jako na potvoru jsem nemohl najít šroubovák, takže jsem všechno vytahal, abych ho objevil až v předposledním balíčku. Černý plast se v mrazu chová docela jinak, než za pokojové teploty, takže jsem se skládáním dost zápasil. Anténu jsem definitivně smontoval až po 20 minutách.
Anténa na 70cm smontována.
Potom jsem se přesunul na ochoz, abych nainstaloval spodní část stožárku. Přišlo mi, že se za těch 20 minut nějak zhoršilo počasí. Hlavně vítr docela zesílil. Stožárek se podařilo po nutném navázání jedné kotevní šňůry zafixovat v jakž takž svislé poloze, ale já měl tak promrzlé ruce, že jsem se musel ohřívat čajem z termosky a následně i termopytlíkem. Po rozehřátí následovalo přivázání 70cm antény pomocí koloduší k horní části stožárku z jakéhosi mopu. Zrovna, když jsem chtěl anténu nasadit na stožár, tak na rozhlednu vystoupal Karel OK4DX. Původně s úmyslem odtud závodit. Protože chtěl vysílat jen na 2m, navrhoval jsem, že odjedu 70cm a na 2m část se prostřídáme. V tu chvíli jsem zjistil, že na kabelu od antény chybí redukce z N na BNC (trvale vyhrazená, nouzově vypůjčená a nevrácená). Ještě jsem prohledal balíčky, jestli třeba náhodou... A Karel ji také bohužel neměl.
Takže jsem na 70 cm odpískal 7 el. Yagi a v 9.42 UTC začál závodit na lambda/4 drát v BNC konektoru. Karel se mezitím rozhodl, že závod odjede z lanového parku kousek od rozhledny.
Na 70cm nakonec vysílám jen na lambda/4 proutek.
Na slabé stanice jsem zkoušel natáčet FT817 horizontálně o čtvrt kola, což mělo zcela minimální efekt. Alespoň jsem si při volání výzvy vždy stoupl o dva schody níž. Za dveřmi na ochoz bylo sice trochu šero, ale čelovka fungovala i v mrazu na NiMh články výborně. Nakonec se mi podařilo udělat 13 stanic, z toho 3 DL (vše SSB). Jedno jediné spojení bylo přes 200 km, 8 přes 100 km.
Ve 2m části jsem se na začátku zdržel převazováním 6el. KRCky ke stožárku. Opět jsem si pak musel ohřívat totálně promrzlé ruce. Takto jsem ztratil 20 minut a první protistanice mi dávaly pořadová čísla kolem 18. Po cca pěti minutách jsem na .285 velmi pěkně zaslechl I4BME. Bohužel někoho volal. Alespoň jsem se zahojil na OM3CQF (251 km). Sice mi v půlce spojení náhle zmizel, jak mi vítr protočil anténu, ale spojení se nakonec po dosměrování povedlo. Po půlhodině závodění klasickým vyzobáváním stanic jsem uslyšel plesknutí, které nic dobrého nevěstilo. Pata stožárku na zledovatělém hrazení ochozu podklouzla a stožárek se skácel. Naštěstí anténa při pádu z věže zůstala viset na koaxu.
Poryv větru vyvrátil stožár ve spojce. Anténa naštěstí zůstala viset na kabelu.
Horší bylo, že se vymáčkl měděný spojovací kroužek, takže obě části stožárku už spolu nedržely. Zkusil jsem zkrácenou anténu prostě položit na ochoz, ale měla příšerné PSW. Nakonec jsem ji po pár neplatných pokusech přikurtoval (spíš tedy přišmodrchal) k držáku osvětlení a bez možnosti směrování dojel 40 posledních minut závodu. Došlo i na CW a bylo znát, že některé protistanice mají ještě prokřehlejší ruce než já. Slučovač signálu z ručního klíče a  automatického dávače jsem sice s sebou taky neměl, ale prohazování konektorů bylo i se zmrzlou rukou naštěstí bezproblémové.
Ke konci závodu se na mě přišel ještě podívat Karel, který skončil o něco dřív. Nakonec vydržel i než jsem vše rozšmodrchal, složil a nacpal do batohu.
Zabaleno před sestupem.
Cestou z kopce jsme se tak mohli pobavit o jeho zkušenostech se SOTA programem. Ten jsem zatím nevyzkoušel, takže teď už alespoň vím, jak na to.

výsledky:
70 cm - 13 spojení, 1665 bodů, ODX 223 km; 5W, lambda/4
2 m - 26 spojení, 3401 bodů, ODX 260 km; 5W, 6 el. OK1KRC

mapa spojení 70cm mapa spojení 2m

Výsledek vnímám jako tak nějak odpovídající nastalým komplikacím. Opět to bylo hlavně o zápolení s nepřízní počasí a na 70cm i ten rutinně smotaný kabel od dipólu... Prostě, co doma nepřipravíš, už na kopci nenapravíš.


Robert OK1FEN

závodění
hlavní strana