1. subregionál 2011
Aneb problémy s technikou, potíže s energií a dost zima.
termín: 5. - 6.3.2011, Křečhoř 333m
Pár dní před závodem bylo na březen tak nádherné počasí, že jsem zvažoval vysílání z Krkonoš. Zkusil jsem propočítat odběry jednotlivých transceiverů a transvertorů. Vypadalo to, že by se v mírně okleštěné sestavě dal celý 24h závod odjet na 2 olověné akumulátory 12V/7Ah (á 2.4 Kg). Kupodivu jako největší žrout energie vyšla FT817 (IRX = 450mA). „Se divím“, jak se mohla stát tak celosvětově populární pro outdoor a portable provoz. Přitom Allamat 88 při příjmu baští 280 mA a můj HomeMade TCVR na 144 MHz ala 80. léta (rozchodil jsem ho, ale celkově koncept nemohu zodpovědně doporučit) 120mA. Den před vlastním závodem jsem se dostal k detailní předpovědi na netu a ta bohužel na neděli slibovala pokles teplot a hlavně vítr. To rozhodlo, že jsem nakonec vyrazil "jen" na Křečhoř.
Dopoledne před závodem jsem se snažil opravit lehkou závadu na autě, což se mi bohužel nepodařilo. Kvůli tomu jsem vyrážel na kopec s časovým zpožděním. Hodlal jsem závodit jen do večera a na noc se jet vyspat domů. Proto jsem s sebou ani nebral druhou autobaterii, což se později ukázalo jako velká chyba.
Na kótu jsem přijel 1.5 hodiny po začátku závodu. Bohužel jsem už z dálky zjistil, že chybí stožár. Podle tvaru řezu to vypadá na zloděje kovů.
Nejprve jsem rozložil a vyrovnal stativ a namontoval stolek s parabolou. Jak se později ukázalo, bylo to zbytečné plýtvání časem.
Stavba stožárku s anténami se neobešla bez komplikací. Při montáži mi upadlo síto pro 23cm ozařovačem napřed. Kromě pár ohybů, které stačilo narovnat, se bohužel těsně za SMA konektorem "natrhl" semirigid. Náhradní kablík jsem hledal skoro čtvrt hodiny. Sice jsem si jasně pamatoval, že jsem ho přibalil, nevěděl jsem ale, do které tašky či krabice.
Když byl po hodině a půl stožár s anténami konečně postaven, Zkontroloval jsem PSW. Na 2m bylo OK, ale na 70cm naprosto příšerné. Na 70cm jsem potřeboval prodloužit svod jen o cca metr, tak jsem začal zkoušet i všemožné propojky. Zafungoval bílý koax s plastovými BNC konektory (RTF) na koncích, který jsem kdysi lacině koupil na burze v Holicích.
Tou dobou se už slunce zvolna chystalo k západu, tak jsem docela rád zalezl dovnitř auta.
Rozjezd závodu byl dost pomalý. Nějak jsem nedokázal nasadit patřičné závodní tempo. Přestože se po připojení transvertoru na 23cm zvýšil šum, neslyšel jsem žádné stanice. Při přepnutí na TX relátko cvakalo, LED dioda svítila, ale zařízení prostě neposlouchalo. Tak vypadlo první mikrovlnné pásmo.
Po cca 3 hodinách provozu se náhle na displeji rozsvítil symbol BAT a ani po přepnutí výkonu z 25 na 0,5W TCVR nešel zaklíčovat. Pouze jsem slyšel, jak protistanice žádá potvrzení, že jsem i já od ní vše přijal. Na autobaterce jsem potom naměřil 10V. Po "odpočinutí" se naštěstí dalo s obtížemi nastartovat. Při dobíjení jsem si alespoň uvnitř trochu zatopil. Teplo v autě ale dlouho nevydrželo. Centimetrovou škvírou pro koaxy tak nepříjemně profukovalo, až mě to přinutilo vylézt z pod deky ven z auta a v mrazivém větru převexlovat všechny kabely skrz přední dveře. Potom jsem se musel rozmrazit nad Pb vařičem. Tou
dobou se střídavě dařily i vzdálenější spojení. Na 70 cm jsem dokonce slyšel dva holanďany (PI4GN, JO33), ale dovolat se mi s 5W nepovedlo.
Pozdě v noci ještě došlo na druhé startování a dobíjení autobaterky. Ve 3 hodiny ráno jsem se překlopil do horizontálu a zabalil se do dvou dek. Přestože jsem na sobě měl 4 až 6 vrstev oblečení a dek, moc jsem toho díky zimě nenaspal. Krize nastala v 6h ráno. Po potížích se zapálením vařiče jsem se ale postupně rozehřál a zkusil znovu závodit. Cca hodinu nebylo moc koho dělat, pak se to ale trochu rozjelo a nejspíš se i zlepšily podmínky šíření, takže se povedlo pár dalekých spojení do Německa. Největším utrpením bylo, když jsem musel vyndat ruku z auta a dosměrovat anténu.
Konečně začalo svítat, takže jsem mohl vypnout čelovku. Později, když slunce víc zabralo, začala tát námraza na vnitřní straně oken a bylo zase vidět ven. Pak přišla třetí energetická krize a tentokrát se motor už nastartovat nepodařilo ani po připojení hermetického Pb akumulátoru 7Ah. Otevřel jsem kapotu a připravil si startovací kabely, abych někoho stopnul. Mezitím jsem uvařil čaj a zrovna když jsem ho dával po vyluhování ven vystydnout, přijíždělo auto. Stopování se startovacími kabely bylo úspěšné a po propojení baterek auto chytlo na první pokus. když jsem hned začal odpojovat kabely a děkovat, pán se podivoval že to je všechno. Než jsem bateku dobil, čaj odložený na střeše byl už sotva vlažný.
Protože venku mrazivě foukalo, odmontoval jsem z paraboly ozařovače a zkusil rozchodit 10Ghz alespoň uvnitř auta. Po nažhavení a naladění OK0EA jsem zjistil, že dost koktá oscilátor. Přesto se povedlo 5 spojení, kdy jsme se sice naháněli po stupnici, ale všichni nakonec celý kód ze střípků poskládali. Pro mě byla další komplikace, že jsem transvertor držel v ruce a škvírou v okně mířil ozařovačem na protistanici. Nevyšlo spojení s OK1KKD a OK1VAM/p.
Poslední hodinu před koncem závodu jsem dovyzobal stanice na 70 cm a na úplný konec i na 2m, kde se podařilo dosáhnout kulatého pořadového čísla 50.
Po závodě jsem pro srovnání proladil pásmo a poslechl majáky.
Slyšel jsem:
144,443 MHz DB0FGB JO50WB sotva se dal tušit, pokud to byl vůbec on
144,446 MHz OK0EB JN78DU nebyl slyšet
432,443 MHz DB0FGB JO50WB nebyl slyšet
432,885 MHz OK0EP JO80OB S8
Severní vítr byl obzvláště krutý. Proto jsem se nezdržoval celkovou demontáží a co se už vešlo do auta jsem tam bez otálení nacpal.
Podmínky šíření hodnotím jako houpavě nadprůměrné, ale Angličany jsem na KRCku nezaslechl a na Holanďany jsem se nedotelegrafoval.
Robert OK1FEN
výsledky:
2 m - 50 spojení, 8978 bodů, ODX 577 km; 25W, 6 el. OK1KRC
70 cm - 42 spojení, 5849 bodů, ODX 426 km; 5W, 7 el. Yagi
10 GHz - 5 spojení, 409 bodů, ODX 124 km; 0.2W, ozařovač
závodění
hlavní strana
