Letní QRP závod a Alpe Adria VHF contest 2016

termín: 7.8.2016, Sněžka (1602 m), JO70UR

Na letní Alpe Adria a QRP závod jsem původně plánoval nějaký rakouský kopec přes 1600 m spojený s dovolenou, nebo alespoň delším výletem do Alp. Realita všedního dne mě ale opět dostihla, takže jsem si alespoň jako plán B „přihlásil“ Sněžku. Na Sněžce jsem byl poprvé a naposledy někdy před 20 lety, takže jsem si místo k vysílání naplánoval jen podle mapy.cz a fotek na netu. Protože jsem můj přenosný stožárek pro takový kopec vyhodnotil jako poddimenzovaný, rozhodl jsem se využít letitých Al trubek a inspirován zde vyrobit stožár nový. Začal jsem ložiskem, jehož výroba nakonec zabrala přes 7 člověkohodin (nevěřil bych). Původně jsem plánoval použít jednu KRCku (6 el. Yagi), ale v průběhu stavby stožáru jsem se hecnul a připravoval celou sestavu pro 2 x 6 el. Yagi. To mě bohužel stálo drahocenný čas, který ve finále příprav chyběl. Neopakoval jsem minulou chybu a v sobotu těsně před setměním jsem čerstvě dokončený stožár i s anténami postavil kontrolně na zahradě. Díky tomu jsem ještě vychytal pár nedostatků a ujasnil si optimální postup stavby. To mě ale ještě čekala oprava rádia a zabalení. Nestihl jsem dokončit kontrolní V-metr stavu LiPo baterií, tak jsem přibral jednu těžkou olověnou 7Ah. Vůbec jsem nezačal stavbu „polního předzesilovače“, který jsem nakonec ale vlastně vůbec nepotřeboval. V neděli ve 2h ráno jsem ve ¾ přerušil balení a šel spát s tím, že to ráno prostě nějak dopadne.
Ráno bylo kruté. S obtížemi jsem se nastartoval kafem, dozabalil a vydal se na cestu do Krkonoš. Při odjezdu jsem měl zpoždění proti plánu 1,5 hodiny. Po cestě mě ještě min 20 minut zdržely objížďky, takže jsem do Pece dorazil krátce před půl desátou. Následoval urychlený přesun k lanovce, kde už byla „fronta jako kráva“. Ještě jsem to ale takzvaně chytl, protože během 15 minut fronta narostla o další třetinu. Ve frontě jsem strávil 45 minut (cca 15 lidí předběhlo) a lanovka nahoru jela 15 minut. Nahoře jsem tedy byl v půl jedenácté. Stavba stožáru a montáž antén proběhla překvapivě hladce. Pouze jsem nemohl najít náhradní spojky kotevních provazů, tak jsem provazy prostě svázal uzlem. Pytlíčková příprava se opět velice osvědčila.
První spojení jsem udělal 9 minut před 11-tou hodinou. Čekal jsem, že když dám výzvu, tak se strhne pile-up, ale k mému velikému zklamání se nic takového nekonalo. Volání výzvy bylo často i 5 minut bez odezvy a tak nezbylo, než prolaďovat pásmo a vyzobávat protistanice postupně po jedné. Spojení přibývala jen pozvolna a kromě jednoho Itala (9 minut dovolávání) to nebyly žádné dlouhé DXy. Prostě to „nějak nešlo“. Hodinu před koncem QRP části se mi stala nehoda. Požádal jsem kohosi o pohlídání výbavy a odskočil si do polské boudy „na malou“. Při návratu jsem v poklusu zakopl, zkusil to vybrat rozeběhnutím a s rozeběhem upadl do kamení (teď píšu jednou rukou, protože druhou mám ve fixačním rukávu). Sice jsem následný otřes rychle překonal, do konce závodu jsem už ale úplně v pohodě nebyl.
Po konci závodu jsem zkusil poslechnout majáky do 500km. Nepodařilo se mi zaslechnout SR3VHX, DF0FAI, OK0EB a na frekvenci OK0EJ (144,427 MHz) jsem slyšel pouze SR3VHC. Při balení jsem měl trochu problém rozpojit bolavou rukou trubky stožáru, ale jinak vše proběhlo rychle a za nádherného pozdně odpoledního počasí (a bezvětří). Hodinu po konci závodu jsem už seděl v kabině lanovky a byl tak na cestě dolů.

Zhodnocení
Odpískání 2 z 5 (7) hodin závodu zpětně považuji za mnohem zásadnější, než se původně zdálo. Nemám s čím porovnávat, ale vychází mi, že musely být špatné podmínky šíření. Překvapivé bylo, že jsem nemusel nijak zásadně improvizovat. Přitom jsem byl na neznámé kótě, s úplně novým stožárem a dvěma anténami místo obvykle jedné. Chyběla mi fone výzva. V tom davu bych ji určitě užil. Určitě jsem měl kliku na velmi dobré počasí. Sice pár poryvů větru s anténami trochu zalomcovalo, ale bylo vidět, že celá sestava snese mnohem horší povětrnostní podmínky. Spodní anténa ve 2,2m byla docela „hloupě nízko“. Proto přidělám ještě 6-tou trubku. Azimutová stupnice, kterou jsem načmárnul někdy v 1h ráno, byla super. Na rozdíl od minulého závodu z nížiny jsem v QRP části udělal pouze 4 OE stanice (nikoho z 5Wattových OE/OK..). Známí slyšeli i stanice z E7. To se mě o 80km dál nepoštěstilo. Při volání do Itálie se projevil QRP efekt. Já jsem Italy slyšel sice podle S-metru často jen S1, ale pořád dost slušně (o NAC luštím z šumu mnohem čajovější signály). Mých 5W ale tamější „obvyklý humus“ nepřeřvalo (kde kdo tam jel s 500W). Zkoušení spojení s Italy v posledních 2 hodinách AA (sami mě naháněli přes KST) se zpětně jeví jako chyba (skoro 20 minut na pokus a dopadly 2 QSO z 5). Nejspíš ze stejného důvodu jsem ještě v QRP škrtnul spojení s S59DEM do JN75 (neslyšel jsem potvrzení, číslo pro mě dal i další stanici a 10 minut bylo „v čudu a bez bodu“). Také jsem si během závodu neuvědomil, že je v AA i kategorie pouze CW a že mám cíleně prohledávat i telegrafní část pásma. Rušení (S1 „digitální humus“) se občas náhle objevilo a stejně náhle zmizelo. Původně jsem za zdroj považoval „nekonečný telefonát“ z mobilu 4m od spodní antény, ale nebylo to tím. Celkově bylo rušení únosné a dokonce jeden z Italů se i přes něj dal pobrat. Chat v mobilu byl i přes plný jas displeje na slunci téměř nečitelný. Psaní logu na plastovou fólii místo papíru tentokrát nevyužilo její klíčovou výhodu. Tužka však mohla být klidně delší než 4cm. Náhradní jsem určitě přibalil, ale na kopci nenašel. Celkový výsledek hodnotím jako hodně špatný. Tak špatný, že si to nedokážu ani zpětně vysvětlit. Rozhodně neodpovídá vynaloženému úsilí. Měl jsem ambici překonat 150 QSO a i bez prvních 2h jsem očekával minimálně stovku. Dosažených 78 QSO jsem předloni překonal z 333m ASL kopečku u polabské nížiny.
Široko daleko nejvyšší kopec nevyvážil zázemí auta na vyzkoušené kótě a možnost použít dlouhou ziskovou anténu.

Ještě komentář ke specifikům vysílání ze Sněžky:
Varovali mě, že tam bude 500 lidí. Ve špičce jich tam bylo tak 800. Docela ale fungovaly sluneční brýle a velká (zabrala čtvrt batohu) sluchátka na uších, díky kterým jsem byl „osamělej v davu“. Lidi se proplétali kolem, „vočumovali“ a stavěli se před spodní anténu, fotili si mě, ale vysloveně otravovalo tak 10 lidí za celých 7 hodin. Asi 8 lidí použilo můj stožár jako oporu a z toho 3 až tak, že se skoro nebezpečně prohýbal. Celkem 4 děti (všechny z Polska) blbly s kotvami (rozhoupávaly antény), ale 3x je někdo rychle okřikl a jednou stačilo se „ostře podívat“ a zakroutit hlavou. Rozšroubovat kotevní spojky se neodvážil nikdo (až dodatečně mě napadlo, že jsem je měl dotáhnout kleštěmi). Všechny rychlorozpínací karabiny byly mimo dosah. Zakotvení do průchozí zóny jsem měl žlutě zářivou šňůrou a nijak extra šikmo (blízko stožáru). Přesto o ni tak 15 až 20 lidí drnklo. Sice bych to zvládl i bez nich, ale dopoledne, když bylo slunce za mraky a zafunělo, jsem použil i rukavice. A odpoledne zase hadrový klobouk se šnůrkou pod bradu.

Zajímalo by mě, jestli bylo slyšet fičení větru v mikrofonu. Pokud si spojení se mnou ještě vybavujete, napište mi prosím (i komentář jak moc to vadilo čitelnosti).

Nejdelší spojení v závodě
ODX : I4VOS ; JN54 ;795 km; (5W, 2 x 6 el. YAGI)
QRP:: 12257 bodů, průměr 188,5 km/QSO ; AA: 17656 bodů, průměr 226,3 km/QSO

TOP 10:

značka	km
I4VOS	795
YT4B	787
9A4V	642
IZ3VTH	632
IV3DXW	587
S50C	501
9A5RJ	475
S59R	470
S56P	460
HA6W	454

veškeré vybavení použité při vysílání ze Sněžky

Převážení proviantu po závodě:
Vak se stožárovými trubkami a dvěma anténami: 3 kg
Batoh s ložiskem, patou, držáky ant., kotvami, kabely, TCVR, sluchátky, LiPo a Pb aku 12V/7Ah: 11 kg
plus 0,5l vody a 0,5 kg věcí po kapsách

mapa:

Robert OK1FEN

závodění
hlavní strana