Letní QRP závod a Alpe Adria VHF contest 2024
termín: 4.8.2024, Černá Hora, Krkonoše (1261 m), JO70UP
Příprava spočívala v kontrolním postavení, vyzkoušení a přeměření dvojice 7 element Yagi antén (můj návrh).
Dále jsem nakrimpoval nový kabel, protože původní padl na oltář při záchraně transceiveru v zimním QRP 2024. Jinak prakticky stejná výbava jako loni,
pouze jsem přidal stolek a 1Ah energie v LiFe provedení.
Tentokrát jsem do Jánských Lázní dorazil včas, takže jsem byl dokonce první ve frontě na lanovku. Během cesty lanovkou na Černou Horu začalo pršet. Pršelo bez přestání i cestou k
bývalé Sokolské boudě a během stavění celého pípacího cirkusu. Stavění dvojčete antén namísto jedné bylo trošku zdlouhavější, ale nebylo to nic zásadního. Navzdory pečlivé přípravě
jeden šroubek k anténě chyběl, ale naštěstí jsem měl vhodný náhradní. První z antén jsem z chvilkové nepozornosti namontoval "vzhůru nohama", než jak byla celá sestava naprojektována. Nechtěl
jsem ztrácet čas, tak jsem otočil i druhou anténu. Potvrdilo se, že ozrcadlení antén nemá zhoršující vliv. (Vedení sdružovacích koaxů je jiné, ale "stejně jiné" na obou anténách.) Tedy sdružovací
koaxy jsem ještě omotal kolem ráhna, takže SWR měřidlo v TCVRu neukázalo ani čárku zpět.
Jinak žádný další problém se stavěním nenastal. Pouze to jednomu sólo v dešti déle trvalo.
Závodit jsem začal stále za deště v 9:11 UTC. Naštěstí po cca půlhodině na čas pršet přestalo. Podmínky šíření mi přišly průměrné, ale měl jsem problémy s "průmyslovým" rušením, které
většinou náhodně a občas docela pravidelně "smazalo" půl SSB segmentu.
Strefovat se s voláním, aby rušení padlo do chvíle kdy vysílám, bylo docela náročné. Směrem na SV byl slyšet kontinuelní
šum S3 až S5, stejně jako loni. Některé silnější stanice prasily pár kHz od svého signálu, ale že by někdo "smázl pásmo" jsem nezaznamenal. Dohánění pozdějšího začátku se moc nevedlo. Když jsem
se chtěl připojit do KST, měl jsem vážný problém s výpadky internetu (Vodafone). Loni s T-mobile to fungovalo. Nakonec jsem po opakovaných pokusech během celého závodu poslal asi 4 vzkazy a přijal
jeden (souhrnně nepoužitelný net). Tím jsem byl připraven o dohazování ke konci závodu a musel jsem věnovat zvýšené úsilí při předávání lokátoru. Vyplynulo z toho, že jsem ke konci dělal více QSO
módem CW, i když to bylo zdlouhavější.
Luštit mezi kapkami, jestli už máme QSO, také není nic moc.
Když závod skončil, svítilo zrovna krásně sluníčko.
Změřil jsem soustavu antén, abych zjistil, jak dopadly po všech těch deštích. (Jeden z BNC konektorů jsem oblepil, na 3 ostatní konektory jsem se vykašlal.) Vypadalo to dost dobře, takže voda do
kopce netekla.
Uprostřed balení přišla zpráva od OK1TEH, že je Aurora. Vybalil jsem již sbalené rádio, v ruce podržel jednu z antén a zkontroloval situaci na pásmu. Neslyšel jsem nic (v severním směru je les).
Pokračoval jsem tedy v demontáži a balení. Nemilé bylo, že dřevěné spojky stožáru nasákly vodu a zaboha nešly rozpojit. Vystavil jsem je sluníčku, jestli třeba nepovolí a pokračoval smotáváním kotev.
Při balení stolečku se ukázalo, že se vylomil hned při prvním závodě. Jinak kromě vodou nasáklých věcí nenastaly žádné závady. Asi i proto, že vítr byl spíše mírný bez velkých poryvů.
Jednu z dřevospojek se ani před odchodem vyviklat nepodařilo, takže jsem ji musel odnést jako dvoumetrový kus.
rozmontováno
Zhodnocení
Pro zhodnocení je na místě srovnat závod s událostmi v předchozích ročnících Alpe Adria. Namátkově si vybavuji: "očistec do poslední suché nitě", zlomená ruka, stržená kamenná
lavina a krvácející koleno, osinky ze sklízené pšenice úplně snad všude, chlazení brzd u kola poslední dostupnou tekutinou, dehydratace až do mžitek před očima, kácející se stožár zastavený v
třicetistupňovém náklonu, Kopanec od statiky, aby si jeden pamatoval, že stožár, jehož špička je nejvyšším bodem horského hřbetu, se zásadně od země (spíš tedy skály) nezdvihá! Operátor
"zmrzlý jako drozd" (v srpnu). Stávkující transceiver, kterému následně doma vůbec nic nebylo.
Proti tomu je "ňákej deštík" vlastně brnkačka. Na počet QSO je to nejlepší výsledek za již desítky let, co se Alpe Adria kontestu účastním. Takže vlastně docela povedený závod. V době psaní vypadá umístění na bramboru, ale ještě je nutno vyčkat, jak dopadly italské stanice.
Mám prakticky stejný průměr km/QSO jako loni s 1x 7 el Yagi, ale tentokrát bez ON4KST chatu.
Mimochodem jsem se v závodě dozvěděl, že to je zrovna 60 let, co Pavel OK1AIY průkopnicky odjel tento závod z Boubína (obr 44 a 45
je ze závodu o 12 let později) s čerstvě postaveným tranzistorovým zařízením (RX , TX ).
Tedy pouhých 9-10 let poté, co si Richard C. Koch nechal patentovat tranzistorové rádio (viz část rozhovoru
od: 1954 Transistorized Radio ...), ve kterém zredukoval počet tranzistorů z původně šesti na pouhé čtyři + diodu (schéma)
a tím nastartoval masovou výrobu tranzistorů. Ta postupně zlevnila jejich cenu z původních (tehdy šílených) 15 USD za kus na čásku, kterou byl normální smrtelník schopen zaplatit.
mapa QSO - AA contest 2024
Výsledek + nejdelší spojení v závodě
QRP: 77 QSO; 14615 bodů ; 189 km/QSO
ODX : E73O; JN95CA; 653km (5W, 2x 7 el. Yagi )
AA: 90 QSO; 19124 bodů ; 212 km/QSO
ODX : 9A0V; JN95PE; 663km (5W, 2x 7 el. Yagi )
Robert OK1FEN
závodění
hlavní strana